Jako každý rok se i letos uskutečnilo největší univerzitní klání v České republice. 20. ročník Českých akademických her, které jsou organizované Českou asociací univerzitního sportu, zavítal na Jihočeskou univerzitu do Českých Budějovic. Bojovalo se v 13 individuálních disciplínách a kolektivních sportech.

VŠB-TUO obsadila 9. místo z celkových 30 zúčastněných univerzit. Náš ženský tým se ve volejbale umístil na 6. místě. Dále naši sportovci zabodovali i ve florbalu, kde ženský tým obsadil 4. místo a mužský tým vybojoval bronz. Dařilo se nám i ve futsale, kde mužský studentský tým porazil všechny soupeře a získal zlato. Nejvíce se nám dařilo však ve stolním tenise, kde jsme bodovali ve všech kategoriích (muži, ženy, mix) a získali jedno stříbro a 2 zlata.

Jaká byla cesta za vítězstvím nám pověděl Lukáš Fajmon, který byl členem futsalového týmu.

Lukáši, jak jsi se do univerzitního týmu dostal? A jakou pozici hraješ?

Dá se říct, že jsem znal trenéra (tělocvikáře) dříve, než jsem začal studovat z klasického fotbalu. Při studiu jsem se přihlásil na tělocvik. Vybral jsem si futsal a již tam mi bylo oznámeno, že když hraju Jokerit (futsalový klub z divize), že budu součástí i akademického týmu. A tak jsem se stal brankářem.

Jak probíhaly zápasy? S jakými soupeři jste se potkali?

Nejdříve se hrálo oblastní kolo. Tam jsme se utkali s Univerzitou Tomáše Bati ze Zlína a s Ostravskou univerzitou. S prvním zmíněným soupeřem jsme remizovali 1:1. Kvůli výsledku zápasu mezi OU a UTB jsme museli porazit Ostravskou univerzitu alespoň o 5 gólů, jinak bychom nepostoupili. Bylo to těsné, ale nakonec to vyšlo posledním gólem z konce utkání a my vyhráli 10:5.

Jaké bylo prostředí na hrách?

Prostředí bylo super. Byli jsme v hale, kde byl přístup i k hřišti pro klasický fotbal. Na místě jsme pak měli zajištěný i oběd. Naopak nevýhodou bylo, že šatny jsme sdíleli s dalším týmem. Od prvního momentu to byla Jihočeská Univerzita, se kterou jsme odehráli poslední západ toho dne.

Jelikož, se jedná o obrovskou sportovní akci, mohli jsme se jít podívat i na jiná sportoviště. Problém byl, že byly daleko od sebe.

Co ostatní týmy? Vyhlédli jste si hned, kdo bude největším soupeřem?

S většinou soupeřů jsme se potkali již v univerzitní lize. Bohužel jsme přijeli až v půlce hracího dne, tudíž nebyl čas podívat se na předchozí zápasy a vytvořit strategii na každý tým. Avšak i tak jsme čekali, že nejsilnějším soupeřem bude Masarykova univerzita z Brna, kterou jsme potkali už ve finále univerzitní ligy.

Jak univerzitní hry probíhaly?

Futsalové zápasy probíhali už od ranních hodin. My jsme byly jedním z nejvzdálenějších týmů, a tak bylo domluveno, že naše zápasy se odehrají až odpoledne. Po našem příjezdu se uskutečnilo oficiální zahájení futsalu a hráli jsme první zápas se Západočeskou univerzitou. Druhý zápas jsme hráli s Jihočeskou univerzitou. Následující den nastala vyřazovací část, kde jsme hráli s Karlovou univerzitou a finále s Masarykovou univerzitou. Celý den se střídaly zápasy mužů a žen.

Večer po zápasech jsme jeli na ubytování na kolejích, vyrazili jsme na týmovou večeři a vrátili se zpátky na koleje.

Jaký byl finálový zápas?

Velmi vyrovnaný. Po finále v univerzitní lize bylo na našem týmu i na MUNI poznat, že ani jeden nechce, aby zápas dospěl k prodloužení nebo penaltám. My i MUNI jsme také měli pouze 3 hráče na střídání, zatímco jiné týmy tam měly i 14 hráčů. Možná i proto chtěla MUNI rozhodnout co nejdříve, a tak již snad v 8. minutě prvního poločasu začala hrát power play, tedy hru bez brankáře, která jim vycházela v mnoha zápasech. Výhoda však byla na naší straně, protože jsme proti 5 hráčům bránili v každém zápase a měli jsme to díky tomu už natrénované. V důsledku toho, a taky chybám soupeře se nám podařilo vstřelit 3 góly a zvítězit.

Jaké byly pocity z vítězství?

Byl to skvělý pocit, ale vlastně bylo i zajímavé, že už jsme si na to nějakým způsobem zvykli. Teď však doufáme, že vyhrajeme univerzitní ligu a splníme tak zlatý hattrick.

Jaký byl příjezd domů?

Domů jsme přijeli maximálně unavení, ale v euforii z prvního místa.

Jel bys příští rok znovu?

Kdyby ta příležitost byla, tak určitě, ale bohužel tento rok je na univerzitě můj poslední, a ta možnost asi tedy nenastane.