Nezisková organizace MENS SANA vznikla v roce 1996. Jejím posláním je péče o lidi s duševním onemocněním. Vojtěch Beck je absolventem Ekonomické fakulty, který momentálně pracuje jako finanční manažer organizace MENS SANA. A právě s ním jsme si povídali nejen o neziskovce, ale také o jeho studiu nebo o tom, co by se mohlo na neziskovém sektoru v Česku zlepšit.

Čemu se organizace MENS SANA věnuje?

Organizace MENS SANA, z.ú. poskytuje registrované sociální služby lidem, kteří se potýkají s duševním onemocněním, onemocněním mozkových funkcí (paměť, logika, prostorová orientace apod.), lidem po cévních mozkových příhodách, úrazech mozku a podobně. V rámci našich třech sociálních služeb pomáháme lidem s jejich návratem do běžného života tak, že s nimi řešíme problémy s bydlením, každodenními činnostmi, které jsou pro zdravou populaci naprosto samozřejmé a automatické, pomáháme lidem nacházet zaměstnání a podporujeme klienty tak, aby byli co nejvíce samostatní, a i se svou nemocí mohli žít ve většinové populaci a nemuseli žít za zdmi ústavního zařízení. V rámci našich volnočasových aktivit pracujeme také se seniory a širokou veřejností, a to i formou diagnostiky a prevence vzniku duševního onemocnění.

Kdo může služeb MENS SANA využít?

Služeb naší organizace tak může využít prakticky kdokoli, kdo cítí, že se u něj vyskytuje nějaký zdravotní problém v oblasti duševního zdraví či mozkových funkcí. Pracujeme zejména s klienty, kteří mají trvalé bydliště na území města Ostravy, ale máme i klienty mimoostravské. Naši sociální pracovníci každému rádi poradí, a i když nebude v možnostech naší organizace lidem přímo pomoci, zprostředkujeme kontakt na spolupracující kolegy a instituce. Rád bych také zmínil, že nepracujeme pouze se samotnými klienty, ale i s jejich blízkými a rodinnými příslušníky. Na ty se bohužel často v systému poskytovaných sociálních služeb v ČR zapomíná.

Moto organizace zní „…lidem, které bolí duše“ – můžete to přiblížit či vysvětlit?

Jak jsem již zmínil, naše organizace je tady zejména pro všechny ty, které bolí duše, trpí nějakou úzkostí, psychickou nemocí, poruchou apod. Obecně platí, že když nás v těle něco bolí, tak sténáme, naříkáme, snažíme se vyhledat pomoc a umíme si o ni sami říct, což v případě, kdy bolí duše, není vůbec snadné. Bohužel stále v naší společnosti existují značné předsudky vůči lidem s duševní nemocí. Tito lidé se potýkají se značnou stigmatizací například v oblasti přístupu ke vzdělání, zaměstnání a tak dále. Duševní nemoc je mnohdy mylně veřejností posuzována jako osobní slabost, něco, co zdravého úspěšného člověka nemůže nikdy potkat. Bohužel opak je pravdou. Statistiky v posledních letech zaznamenávají razantní nárůst počtu pacientů v psychiatrických ambulancích, a to bohužel i u dětí.

Posuňme se trošku jinam. MENS SANA spolupracuje s Ekonomickou fakultou. Jak?

Ano, vzájemné propojení existuje. MENS SANA se stala v loňském roce sociálním partnerem Ekonomické fakulty VŠB-TUO, přičemž od loňského roku působí naše organizace jako aplikační garant ve společně realizovaném projektu Technologické agentury ČR, jehož nositelem je paní doc. Vrabková, vedoucí Katedry veřejné ekonomiky. Právě tento projekt propojuje akademické pracovníky fakulty s odbornými pracovníky naší organizace a jeho cílem je mimo jiné vytvoření nástroje, který umožní distanční kontakt mezi našimi odborníky a klienty Centra trénování paměti tak, abychom mohli s klienty trénovat mozkové funkce i vzdáleně.

Mohou k vám studenti přijít na exkurzi? Co tam zažijí?

Samozřejmě k nám může po předchozí domluvě přijít na exkurzi kdokoli, kdo má zájem, tedy i studenti. Osobně se studenty velmi rád spolupracuji. I v současné době probíhají konzultace s několika studenty VŠB-TUO, kteří zpracovávají své bakalářské či diplomové práce. Největší zájem je o návštěvu našeho specializovaného pracoviště Centra trénování paměti v Ostravě – Porubě, kde ukazujeme studentům zázemí tohoto pracoviště a za účasti našich lektorů nabízíme i ukázku praktických cvičení k trénování paměti a dalších mozkových funkcí.

Vy sám jste absolventem oboru Veřejná ekonomika a správa. Proč jste si vybral právě tento?

V době, kdy jsem studoval na Ekonomické fakultě, jsme si my, studenti, volili obor studia až od třetího ročníku. Měli jsme tak výhodu, že jsme absolvovali dva roky společného základu studia, kde jsme měli možnost se potkat i s předměty garantované katedrou Veřejné ekonomiky. Musím říci, že mi vždy byly blízké předměty, které se věnovaly neziskovým organizacím, oblastem veřejného sektoru jako vzdělávání, ekologie, spolupráce veřejného a soukromého sektoru a podobně. Vždy jsem byl člověkem, který má silné sociální cítění a směřoval jsem svou kariéru tam, kde mohu pracovat s lidmi a ve prospěch lidí a rozvoje společnosti.

Byla pro Vás výhoda, že jste studoval právě náš obor? Co jste pak v praxi nejvíce ocenil?

Celé své studium a jeho absolvování považuji za výhodu, ze které čerpám ve své profesní kariéře. Nikdy jsem nezalitoval, že jsem si před lety zvolil právě tento obor studia. Musím s jistým časovým odstupem říci, že mne studium veřejné ekonomiky připravilo velmi dobře na praxi, vybavilo mne důležitými znalostmi a orientací ve veřejném sektoru, a zejména mi pomohlo se setkat v praxi s částí velmi zajímavých lidí a odborníků, kterých si po profesní i lidské stránce velmi vážím. Zároveň velmi oceňuji, že mohu být stále v kontaktu se svou Alma mater, a i z hlediska svého působení v praxi mohu spolupracovat s kolegy z katedry a mohu i studentům předávat své dosavadní zkušenosti z praxe.

Na závěr ještě obecná otázka. Existuje nějaká změna či vylepšení, co byste v neziskovém sektoru ČR uvítal?

Určitě ano. Těch změn, které by neziskový sektor uvítal, by bylo jistě více. Ale dovolte mi, abych upozornil na jednu, kterou pociťuji opravdu silně. Neziskové organizace, zejména ty menší, jsou vytvářeny jednou či více osobami, které jsou nositeli poslání organizace, velmi dobře rozumí činnosti a aktivitám organizace, které směřují k lidem či skupinám, které potřebují nějakou pomoc, podporu, vzdělání a podobně. Velmi silně však v neziskovém sektoru chybí lidé s ekonomickým či manažerským vzděláním, odborníci na strategické řízení, management, finanční a projektové řízení organizace. Odborník s touto specializací často ve vedení neziskových organizací chybí a je velmi žádoucí, aby naše školství vychovávalo takové odborníky pro neziskový sektor. Věřte, že působení v neziskové organizaci je velmi vhodné pro vzdělané, kreativní a sociálně empatické lidi, kteří nemají rádi stereotypní práci a chtějí se seberealizovat v pomoci druhým.

Zdroj fotografii: archív respondenta