Každý semestr vyjíždí pravidelně studenti EKF na Erasmus nebo studijní pobyt. Pár jsme jich vyzpovídali a v následujících řádcích se dozvíte, co jim studium v zahraničí přineslo nebo na co si dát pozor při výběru cílové univerzity.

Co tě vedlo k tomu jet na Erasmus a kdy jsi na něm byl(a)?

Daniel Walczysko: Působení ve studentské organizaci ESN, díky které jsem se seznámil s hromadou zahraničních studentů. Zároveň jsem chtěl vyjet už před nástupem na vysokou, takže to byl můj velký cíl. Na Erasmu jsem byl v roce 2019 a přijel jsem v únoru před covidem.
Natálie Cváčková: Během bakalářského studia jsem absolvovala dva pobyty v zahraničí, nejdříve v zimním semestru 2019/20 a poté jsem vyjela v letním semestru 2020/21. Možnost studovat v cizině jsem už před nástupem na VŠB-TUO vnímala jako největší devízu této univerzity, a proto se ji snažím naplno využít. Ráda cestuji, a obecně mě baví pozorovat odlišnosti mezi studiem u nás a na zahraničních univerzitách. Nutno dodat, že jsem se nezapojila do programu Erasmus, ale vyjela jsem v rámci univerzitního Stipendia na podporu mobilit, díky kterému lze navštívit i státy mimo EU.
Vojtěch Koňařík: Na Erasmus jsem se rozhodl jet, protože jsem chtěl zkusit něco jiného a dočasně opustit monotónní bublinu, ve které žiji. Nic z toho by se nestalo, kdyby mě k tomu nemotivovali přátelé, kteří to plánovali již dlouhodobě. Bylo to spontánní z mé strany, a tak tomu bylo v obou případech, kdy jsem studoval v zahraničí. Poprvé to bylo v letním semestru školního roku 2019/20 a poté v letním semestru 2020/21.

Adam Skácel: Chtěl jsem vyzkoušet něco nového, získat zkušenosti ze zahraničí a trošku poznat svět. Další motivací bylo také vylepšení si svých jazykových dovedností, zejména konverzace v anglickém jazyce. Také mě zajímalo, jak probíhá výuka v cizině a zda se odlišuje od té naší. Na Erasmu jsem byl v zimním semestru tohoto školního roku (2020/2021).

Jakou zemi sis vybral(a) a proč?

Daniel Walczysko: Vybral jsem si Španělsko, protože jsem chtěl někde do tepla a měl jsem tam hodně kamarádů, říkal jsem si, že to je pro mě zároveň nejvzdálenější stát v Evropě, tak proč ne.
Natálie Cváčková: Nejdříve jsem navštívila Hongkong, a teď jsem se čerstvě vrátila ze Soulu, z Jižní Koreji. Důvodem byla hlavně vyspělost těchto zemí, byla jsem zvědavá, co dělají jinak, že jsou ekonomicky a technologicky tam, kde jsou. Obě univerzity jsou hodně kvalitní podle mezinárodních žebříčků, což pro mě byla výzva. A taky jsem si chtěla vyzkoušet život v metropoli, což je naprostý kontrast oproti naší Ostravě.
Vojtěch Koňařík: V prvním případě Lotyšsko, protože doba studia na původně zvolené univerzitě (Lyon) se neshodovala s dobou studia na domácí univerzitě. Zároveň v danou chvíli se jednalo o nejlákavější a nejrozumnější volbu.
Adam Skácel: Vybral jsem si Belgii, a to hlavně z důvodu kvalitní a velmi praktické školy v Gentu (HoGent). Dále také z důvodu, že jsem vášnivý cyklista a rád se smočím v moři. Navíc mi Belgie připadala jako velmi zajímavá západní země, odkud se dá dobře cestovat.

Co bylo na celém procesu přípravy na vycestování nejtěžší?

Daniel Walczysko: Nalezení vhodného ubytování, jinak to byla pohoda.
Natálie Cváčková: Rozhodně přípravy před odjezdem, člověk se musí připravit na náročnou administrativu, tím, že jsem jela mimo EU bylo papírování opravdu hodně, neminula mě ani návštěva na ambasádě. Není to ale nic nezvládnutého, jen je třeba pečlivě číst veškerou korespondenci a připravit potřebné dokumenty. Na posledním výjezdu jsem kvůli pandemii musela absolvovat také 14denní karanténu, která je v Koreji dost striktní, v podstatě jsem byla 2 týdny zavřená v pokoji. Věřím však, že tohle už nikoho dalšího nečeká.
Vojtěch Koňařík: V prvé řadě zařídit všechno potřebné, podepsat všechny papíry, vyřídit si dokumenty, které bylo nutné mít. Následně to bylo očekávání toho, že po téhle zkušenosti budu pravděpodobně jiným člověkem, než dříve a sám jsem nevěděl, co všechno k tomu bude třeba udělat. Byl to takový pocit nejistoty a napětí, který byl na jednu stranu vyzývavý, na stranu druhou nepříjemný.
Adam Skácel: Asi tehdy aktuální COVID situace, protože se velké množství podmínek a zákazů měnilo ze dne na den. Nikdo nevěděl, co bude, jaké opatření a zákazy nastanou. Nejtěžší všeobecně je celá přípravná fáze na výjezd, jejíž součástí je nutno podepsat několik dokumentů a smluv, vlastně vše zařídit a dojednat s oběma univerzitami, vybrat studijní předměty apod. Pak už je celý Erasmus jen jeden velký zážitek.

Co ti ten půlrok v zahraničí dal?

Daniel Walczysko: Hodně zážitků, jazyk, mnoho kamarádů, osamostatnění se a spoustu skvělého jídla.
Natálie Cváčková: Oba výjezdy mi daly nekonečně mnoho zážitků, zkušeností a nových přátel. Jsem ráda, že jsem měla díky univerzitě možnost poznat blíže asijskou kulturu, která je tak odlišná od té naší. Samozřejmě jsem se také zlepšila v odborné angličtině.
Vojtěch Koňařík: Inspiraci do života, otevřel mi úplně jinou dimenzi bytí, zároveň jsem měl možnost setkat se s nesmírně zajímavými profesory a vyzkoušet si hodiny s těmi americkými. Zároveň jsem zažil americký systém výuky, který je opravdu drsný a jsem za to nesmírně vděčný.
Adam Skácel: Výměnný pobyt mi dal spoustu nových zážitků, zkušeností a upevnil vztah s přítelkyní. Také jsem měl možnost blíže poznat a procestovat Belgii, seznámit se s jejich kulturou a tradicemi. Rád se do této země zase někdy vrátím.

Co bys poradil(a) těm, co Erasmus zvažují? Na co by si měli dávat pozor?

Daniel Walczysko: Hlavně si vyberte dobře ubytování, já se nechal napálit a platil jsem dost peněz za něco, co za to nestálo. Určitě to jen nezvažujte, ale vyjeďte, bude to nejlepší semestr nebo dva ve Vašem životě, jen se toho nesmíte bát.

Natálie Cváčková: Nejdůležitější je určitě domluvit se s garantem programu konkrétně na všech podmínkách výjezdu, tzn. jaké předměty lze uznat a jaké nikoliv. Pak je hlavní prozkoumat předměty, které zahraniční univerzity nabízí a hledat shodu s EKF, aby byla zajištěna převoditelnost kreditů. Myslím, že to člověku dodá klid a pohodu, aby si ten semestr mohl opravdu na maximum užít. Při mých výjezdech pro mě vždy byla nejdůležitější právě nabídka předmětů, abych si byla jistá, že si vyberu, i kdyby se něco zrušilo, to se totiž stává dost často. Proto doporučuji vybírat hlavně podle předmětů a univerzity, a ne pouze podle místa, na které člověk chce jet.
Vojtěch Koňařík: Aby neváhali a rozhodli se tam jet. Největší pozor by si měli dát na to, aby si správně zvolili předměty a aby se nebáli s nikým mluvit, protože přátelství, kontakty i zkušenosti jsou to k nezaplacení.
Adam Skácel: Poradil bych jim hlavně to, ať na nic nečekají a jdou do toho. Sám jsem jel na Erasmus+ až v posledním ročníku a není dne, kdy bych toto litoval. Dnes vím, že bych jel již dříve a případně vícekrát. Byla to zatím má nejlepší zkušenost v životě. Při výběru zahraniční univerzity na Erasmus bych si dával pozor na předměty a zaměření, které daná univerzita nabízí. Je důležité, aby studenta škola bavila a nabízela podobné předměty jako studuje na EkF.

Zdroj úvodní fotografie: archiv Sokolské33