Pedagogy Ekonomické fakulty znáte z výuky a možná tušíte, jaké oblasti výzkumu se věnují. Víte ale, jaké seriály sleduje pan děkan, kdo nedá dopustit na Malého prince, nebo třeba kdo nemusí komedie Zdeňka Trošky? Nejen to se dočtete v této anketě!

Posloucháte podcasty nebo sledujete videa zaměřená na určitá témata? Pokud ano, jaké to jsou?

Vojtěch Spáčil: „Poslouchám podcasty Českého rozhlasu Dvojka. Mám rád Mira Žbirku a Blízká setkání. Na YouTube sleduji hlavně hudební videa a doporučuji se podívat na tři neuvěřitelné talenty: Gabriella Quevedo (kytara), Stjepan Hauser (cello) a Angelina Jordan (zpěv).“

Aleš Lokaj: „Přiznám se, že podcasty moc neposlouchám. Raději si pustím nějakou hezkou písničku. Občas si poslechnu Dvě minuty na seznamu, kde vybraní autoři glosují aktuální dění v ČR i ve světě.“

Kateřina Kashi: „Jen to, co se mi objeví na Instagramu, tzn. podcasty VŠB-TUO, Ekonomické fakulty a pak Adama Ondru, ale jinak moc nesleduji. Spíše sleduji webináře, obzvláště ty od Epale, věnují se výuce a dalším skvělým, pro mě užitečným tématům.“

Pavel Godický: „Podcasty neposlouchám, ani pořádně nevím, co to je. Videa sleduji pouze hudební – koncerty oblíbených hudebníků a kapel. Hudbu si k poslechu vybírám podle nálady, výjimečně si nechám něco doporučit.“

Eva Kovářová: „Ano, sleduji. Za jedno z málo pozitiv doby covidové považuji nárůst počtu podcastů, online videí či debat, a tím i možnosti věnovat se aktivně aktuálním společenským tématům z pohodlí domova. Upřednostňuji rozhovory se zajímavými osobnostmi z různých sfér života společnosti a on-line debaty věnované tématům mého odborného zaměření. Také systematicky sleduji obsah sociálních sítí vybraných mezinárodních organizací, zejména UN, UNICEF, UNHCR či OECD Development.“

Petr Kozel: „Nevím, zda lze videopříspěvky na youtube zařadit do kategorie podcastů. Pokud ano, pak občas sleduji příspěvky věnované řemeslným dovednostem (práce se dřevem, práce s kůží apod.) a dále hudební příspěvky. Například nové zpracování mých oblíbených skladeb.“

Eva Poledníková: „Podcasty a videa jsem popravdě začala sledovat až v době pandemie, kdy se veškeré odborné diskuze přesunuly do on-line prostředí. Sleduji témata z evropského i světového ekonomického dění, kterými se odborně zabývám a která pak také diskutujeme se studenty ve výuce.“

Petr Lůžek: „Podcasty neposlouchám, přijde mi, že se s nimi roztrhl pytel a jsem líný hledat ty kvalitní. Pokud jde o videa, sleduji nejčastěji nějaké tipy na práci se Sony Vegas, natáčecí techniky nebo jak se zlepšit v League of Legends. Nemám konkrétní kanály či tvůrce, spíše hledám podle klíčových slov na YouTube.“

Miloš Švaňa: „Na úvod poviem, že takmer zásadne čítam a sledujem veci v angličtine (a v poslednom čase aj v nemčine). Myslím, že je to veľmi dobrý spôsob, ako si zlepšovať jazykové znalosti. Naviac to dáva človeku o dosť viac možností. Čo sa týka podcastov, tak medzi moje obľúbené patrí Philosophize This!, Jordan B Peterson Podcast, Lex Fridman Podcast či Cautionary Tales. Na YouTube ďalej aktuálne sledujem kanály maiLab (v nemčine), Kurzgesagt (majú anglickú aj nemeckú verziu), Wisecrack či Economics Explained.“

Jakub Vontroba: „Na Spotify poslouchám hokejový podcast Puk Pak Pivo, poté podcast Spotlight, a v minulosti jsem si poslechl podcasty České podsvětí nebo 100 příběhů z protektorátu. Jinak si pouštím různé rozhovory nebo vystoupení zajímavých osobností. Sleduji například Real Talk nebo Neurazitelné a rád si poslechnu jakýkoliv rozhovor s Tomášem Sedláčkem.“

Četl/a jste v poslední době zajímavé knihy? Případně existuje kniha, ke které se vždy rád/a vracíte?

Vojtěch Spáčil: „V poslední době jsem četl spíše závěrečné práce a směrnice. Ale nejraději se vracím ke dvěma autorům – Gabriel Garcia Márquez (Lásky za časů cholery) a Sándor Márai (Svíce dohořívají).“

Aleš Lokaj: „Na knihu jsem také neměl dlouhou dobu čas, takže se přiznám, že jsem již dlouho nic nečetl. Jinak mám ale rád oddechovou četbu v podobě fantasy knih či pohádek – asi je to ovlivněno i dětmi, takže poslední knihou, kterou jsem četl, byla Prašina od Vojtěcha Matocha.“

Kateřina Kashi: „Počítají se do knih diplomové a bakalářské práce? Můj oblíbený autor je John Grisham, a k jeho knihám se vracím ráda. Od Vánoc mám rozečtenou knihu „Král advokátů“ a snad ji v létě dočtu.“

Pavel Godický: „Je jich více, skoro výhradně historické a filozofické texty. Naposledy a opakovaně judaistické „Úvahy o chasidismu“ od Martina Bubera. Ze zábavné literatury skoro vše od Stephena Kinga a každý nový thriller Lee Childa.“

Eva Kovářová: „Beletrii v poslední době příliš nevyhledávám, už mi na ni při tom množství odborných textů, které čtu, nezbývá prostor. Z odborných knih mě v poslední době nejvíce zaujala kniha Martina Ravalliona „The Economics of Poverty“, kterou jsem objednala i do naší univerzitní knihovny. Pravidelně se vracím s každým aktualizovaným vydáním ke knize „Globalization of World Politics“. Posledním vydáním jsem obohatila svou soukromou knihovnu, ve které už mám i některé bestsellery od svých dalších oblíbenců J. Sache, P. Colliera či W. Easterlyho. A samozřejmě, když je mi krásně nebo smutno na duši, vracím se ke svému milovanému „Malému princi“, ať už knize nebo audio nahrávce v podání Eduarda Cupáka.“

Petr Kozel: „Mám rozečteno vícero knih, mezi kterými přecházím podle nálady a chuti. Například se jedná o Modlitbu za Černobyl od Světlany Alexijevičové. Rád se vracím ke knize Poustevník od Davida Torkingtona.“

Eva Poledníková: „Nyní mám rozečtenou knihu z odborné literatury „V zajetí geografie“ od Tima Marshalla. Skvělá kniha, která jednoduše objasňuje postavení současných globálních velmocí. Na čtení mimo odborné knihy mi už nezbývá tolik času ani energie, ale jako poslední jsem téměř jedním dechem přečetla „Hanu“ od populární autorky Aleny Morštajnové, jelikož mě téma druhé světové války a holocaustu dlouhodobě zajímá, ráda se také vracím ke knihám Stephena Kinga.“

Petr Lůžek: „Poslední roky nečtu tolik, jako jsem četl dříve, což mě mrzí. Nyní mám rozečtené Bajky Barda Beedleho, které jsou hezké, takové pohádkové s přesahem. Knihy, ke kterým se můžu kdykoliv vrátit jsou „A přeji dobré ráno…“ od Slávka Kaplana a kterákoliv z Harryho Pottera (nejraději mám pátý díl).“

Miloš Švaňa: „O knihách by som vedel rozprávať dlho. V poslednej dobe sa mi do pamäte zaryli napr. knihy od Yuvala Harariho (21 lessons for the 21st century, Sapiens a Homo Deus). Z beletrie potom napríklad Ender’s Game alebo Three Body Problem. Aktuálne mám rozčítané Thus spoke Zarathrusta od Nietzscheho.“

Jakub Vontroba: „Jako poslední knihu jsem pro oddych přečetl Neviditelné stopy od Roberta B. Parkera.“

Jaký je váš nejoblíbenější seriál a proč?

Vojtěch Spáčil: „Nedá se vybrat jeden, takže zde je přehled zahraničních: Ve jménu vlasti (Homeland), Tohle jsme my (This is us), Přátelé (Friends), Panství Downtown (Downtown Abbey), Vláda (Borgen), Šílenci z Manhattanu (Mad Men). A z českých F. L. Věk a Sňatky z rozumu.“

Aleš Lokaj: „Obdobně jako u knih, mám raději oddechové žánry – takže se rád podívám na sci-fi, fantasy či krimi seriály, které jsou napínavé a nutí Vás si pustit další díl. Mezi posledními seriály, které jsem viděl patří Queen´s gambit, Mindhunter, ale těším se i na pokračování seriálů jako je Stranger Things či The Witcher.“

Kateřina Kashi: „Chalupáři, Písaři a Cirkus Humberto. Proč? Protože jsou skvělé, vtipné a vždy pobaví.“

Pavel Godický: „Pravděpodobně Otčenáškův a Daňkův „Byl jednou jeden dům“ v režii F. Filipa, protože na historickém pozadí okupované Prahy rozvíjí dramatické příběhy několika rodin, bravurně předvedené nejlepšími českými herci 70. let. Ze současných seriálů českých se mi líbí „Četnické humoresky“ a „Pustina“, ze zahraničních mě v poslední době asi nejvíce zaujala první série Farga.“

Eva Kovářová: „Jednoznačně „Cirkus Humberto“. Proč? Krásná výprava, hudba, silný příběh a vynikající herecké výkony. A pak si procvičujeme všichni u nás doma naše malé šedé mozkové buňky u Hercula Poirota v hlavní roli s Davidem Suchetem.“

Petr Kozel: „Nemám nejoblíbenější seriál. Přesto mě velmi oslovily Četnické humoresky, které rád opakovaně sleduji.“

Eva Poledníková: „Jako první se mi asi vybaví „Přátelé“, které jsem viděla už asi 100x a pořád na ně můžu koukat dokola a vždy mě rozesmějí. Proč? Mám ráda tento styl humoru, navíc se do seriálu nepromítá žádná politika, ekonomika, krimi a podobně, takže je to krásná „oddychovka“.  Bez přátel prostě nežiju (hlavně těch opravdových). Jinak velmi ráda sleduji detektivní seriály a minisérie, v současnosti především populárního severského stylu.“

Petr Lůžek: „Jednoznačně Dr. House. Líbí se mi, protože je v něm kvalitní humor, logická návaznost a líbivé postavy. Je to jeden z mála seriálů, který šel od druhé sezóny směrem nahoru a dle mého názoru neklesl. Poslední cca tři sezóny mě jen utvrzují v tom, že je to můj nejoblíbenější seriál.“

Miloš Švaňa: „Za posledných pár mesiacov Attack on Titan. Veľa akcie, dobrý soundtrack a zároveň ukazuje svet počas vojny, a vo veľmi komplikovanej politickej situácii.“

Jakub Vontroba: „Těžko se mi vybírá jeden nejoblíbenější seriál. Na špici jsou určitě MASH, Přátelé, Dr. House a z novějších pak Mr. Robot nebo Daredevil. Hádám, že je mi sympatický určitý typ hlavních postav.“

Jaký je poslední film, který jste viděl/a? A dokážete určit nejhorší film, který jste kdy viděl/a? Pokud ano, který to byl a proč ve vás zanechal špatný dojem?

Vojtěch Spáčil: „Na nejhorší filmy není třeba plýtvat časem, ani energií. Raději dám tipy na filmy, které Vám zůstanou hluboko v paměti – Božské děti (Irán), 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny (Rumunsko), Pozice dítěte (Rumunsko), Katyň (Polsko), Volyň (Polsko), Dogville (Dánsko), Po svatbě (Dánsko), Hon (Dánsko), Lepší svět (Dánsko), Fialkový parfém (Mexiko).“

Aleš Lokaj: „Na filmy se obvykle díváme celá rodina, takže se volí žánr, který se líbí všem – volíme tedy obvykle český film a většinou nějakou rodinnou komedii – mezi ty poslední filmy patřily Bajkeři či Přes prsty. Pokud se mi film nelíbí, tak se na něj obvykle nedodívám – a takových již pár v minulosti bylo – nemohu však jednoznačně říct, že by to byl nejhorší film.“

Kateřina Kashi: „Nedávno jsem po třetí viděla „Bohemian Rhapsody“, skvělý film. Nejhorší film nevím, pokud se mi nelíbí, tak ho nedokoukám.“

Pavel Godický: „Joker, se zcela mimořádným hereckým výkonem Joaquina Phoenixe, výbornou kamerou a hudbou a promyšleným střihem. Nevím, který film je nejhorší, špatných jsem za celý život viděl hodně, po roce 1989 se vyhýbám všem komediím Zdeňka Trošky. Jsou hloupé tak, že se jim nedá ani zasmát.“

Eva Kovářová: „V poslední době plní u nás doma roli programového ředitele naše 9letá dcera, sleduji s ní proto hlavně filmy pro děti. A protože dcera je docela náročný divák, díváme se na to lepší, co v oblasti tvorby pro děti vzniká. A tak jsem v poslední době žádný „horší“ film neviděla. Musím říci, že mnohé z dětských filmů jsou velmi pěkně zpracované a hlavní myšlenka má mnohdy velkou hloubku, a doporučila bych je každému. Takový „Malý princ“ od Marka Osborna nejen že dětem srozumitelně vysvětlí příběh Malého prince, ale nastaví zrcadlo i nám rodičům, kteří jsme na naše děti často příliš nároční a zapomínáme, že děti jsou dětmi a mají být dětmi, ne malými dospělými.  Nebo třeba animovaný film „O myšce a medvědovi“, ten mám moc ráda, ten má tak silný příběh, že by jej měl vidět každý dospělý.“

Petr Kozel: „Naposledy jsem viděl film Dívka s perlou. Nejhorší film, který jsem viděl je asi Sedmá pečeť od Ingmara Bergmana. Ne, že by se jednalo o nekvalitní film, ale v době, kdy jsem ho viděl, jsem nedokázal vstřebat jeho obsah, a navíc byl v originále – švédsky se skrovnými titulky.“

Eva Poledníková: „Poslední film, který jsem viděla, byl „Bohemian Rhapsody“. Viděla jsem jej i v kině, a jelikož mám Queeny ráda, tak jsem se s chutí podívala znovu. Nejhorší film si asi nyní nevybavím, ale obecně, až na nějaké výjimky, se mi nelíbí české romantické komedie, které často kopírují příběhy amerických filmů, a někdy „smíchají“ i zápletky dvou filmů najednou, bohužel pak takovéto komedii chybí hlavní pointa, spád a co je nejhorší, samotný humor. V hlavě mi také utkvěl film „Birdman“, leč oscarový snímek, tak mě vůbec neoslovil.“

Petr Lůžek: „Léon je asi můj nejčerstvější filmový zážitek. V naší malé skupině přátel jsme si vytvořili seznam cca 60 filmových klasik, které by měl každý v životě vidět a pomalu je projíždíme. Nejhorší film asi určit nedokážu, nebo si na něj teď nevzpomenu. Nemám rád filmy, kde od začátku je jasný konec, většinou jde o prvoplánové romantické filmy. A z české produkce jsem taky už dlouho neviděl nějaký kvalitní počin.“

Miloš Švaňa: „Myslím, že Stowaway. Celkom som sa na tento film tešil, nakoľko ma téma realistického putovania vesmírom zaujíma. No bolo to veľké sklamanie. Z hľadiska deja, ale aj akejsi vnútornej logiky tam veľa veci nedávalo zmysel.“

Jakub Vontroba: „Jako poslední jsem si asi pouštěl trilogii Pána prstenů nebo Matrix (opět a znovu). Mezi to nejhorší, co jsem kdy viděl, byl zařadil Jurské komando. Je to tak špatné, že si to asi někdy pustím ještě jednou.“

Existuje něco, co máte takzvaně „ve frontě“ a těšíte se, až budete mít čas si to přečíst/poslechnout/podívat se na to?

Vojtěch Spáčil: „O prázdninách se chystám přečíst dva díly Šikmého kostela, a hlavně se těším, že si konečně zajdu na divadlo a koncert.“

Aleš Lokaj: „Chystám se na dva seriály Behind her eyes (to asi nebude úplně oddechové) a ještě na Narcos. A uvidíme, kdy natočí další série výše zmíněných seriálů.“

Kateřina Kashi: „Fronta je dlouhá, opravdu dlouhá. Nedávno mi přišly nové knihy, takže vyjma toho, co mám už ve frontě v knihovně, mě čekají: Bídnici, Bouvard a Pécuchet, Čapek, Svěrák a Viewegh…z filmů to je Svatební cesta do Jiljí a Božská Florence. A doufám, že přes prázdniny stihnu alespoň něco.“

Pavel Godický: „Hudbu ani filmy ve frontě nemám. V 90. letech jsem nakoupil mnoho knih a stačil přečíst jen část, tak až budu mít čas, snad …“

Eva Kovářová: „Během trochu volnějšího letního režimu si slibuji najít si čas na film „Výjimeční“, knihu „Kapka kámen vyhloubí“ (už teď vím, že obojí obrečím). Plánuji si také zpětně poslechnout a přečíst si snad všechny dostupné rozhovory s Jiřinou Šiklovou, některé tak podruhé, protože mám paní Šiklovou ráda. Myslím si, že tahle dáma vždy uměla pojmenovat věci správnými jmény.“

Petr Kozel: „Ve frontě toho mám mnoho, protože si s manželkou často kupujeme knihy. V současné době je asi ve frontě biografie o papeži Františkovi, kterou jsem nedávno dostal.“

Eva Poledníková: „Ve „frontě“ mám spolehlivě každý měsíc časopis „Lidé a země“, který odebírám, ale v daném měsíci jej většinou nestihnu přečíst a také ještě další dvě knihy o cestování a jednu odbornou o mezinárodních vztazích. Věřím, že o dovolené si mi podaří v četbě přece jen něco „dohnat“.“

Petr Lůžek: „Ve frontě mám seriály od Netflixu, na které čekám, až vyjdou. Jde konkrétně o La Casa de Papel, Witcher a Stranger Things.“

Miloš Švaňa: „Vo fronte je toho veľmi veľa. Dokopy mám aktuálne vo wishliste asi 100 kníh. V najbližšej dobe sa plánujem pustiť do Beyond Order od Petersona či Antifragile a The Black Swan od Nasima Taleba.“

Jakub Vontroba: „Ve frontě mám aktuálně seriál Breaking Bad, mezi knihami Ekonomii dobra a zla od Tomáše Sedláčka, Sapiens od Y. N. Harariho nebo Cestu k nesvobodě od Timothyho Snydera.“

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com