Žáci základních škol se začali postupně vracet do škol. První přišli na řadu žáci prvního stupně, následovali je žáci druhého stupně s podmínkou takzvané rotační výuky. V pondělí 24. května se vrátily k plnému provozu všechny základní, střední i vysoké školy. Pro děti a dospívající to rozhodně nebyla jednoduchá doba. Namísto čtyř až osmi hodin ve škole trávili čas pouze u počítače, a to v mnoha případech sami.

O tom, jak děti, dospívající, i jejich rodiče, prožívali toto období, hovořila v rámci dubnového Meltingpotu psycholožka Lucie Myšková a ředitelka neziskové organizace Nevypusť Duši Marie Salomonová.

Prožívání dětí je různé a je to velmi individuální,“ hodnotila psycholožka Lucie Myšková pandemickou situaci a pobyt dětí doma. Zároveň doplnila, že u dětí záleží na věku a dalších jiných faktorech. „Jsou děti, které ze situace dokážou těžit a je to pro ně docela příjemné období v nějakém smyslu, a pak jsou děti, na které to dopadá velmi těžce,“ dodala.

Kromě věku záleží podle Myškové také na komunikaci s rodiči a jejich společném zvládání situace, předchozích zkušenostech dítěte s kamarády ve škole nebo také na tom, zda byli děti zvyklé chodit na kroužky či vykonávat jiné aktivity. Pro žáky extrovertně laděné, kteří potřebují určitý kontakt se svými vrstevníky, mohla být situace až riziková.

A doma nebyly pouze děti. „Když se zaměřím na dospívající, tak to jsou lidé, kteří mění školu. Žáci devátých tříd dělali přijímačky na gymnázia a střední školy. Udělali přijímačky, šli do prváku a v prváku viděli své spolužáky a svého učitele tři týdny. Vlastně ani neví, kdo je pořádně učí,“ komentovala letošní školní rok Marie Salomonová.

Psycholožka Lucie Myšková navíc doplnila, že podle Pražského centra primární prevence roste riziko technologických závislostí u dětí. „Myslím si, že to bude velký problém, až se budou děti vracet zpátky do škol a budou muset technologie opouštět,“ uvedla Myšková. Jak dodala, u chlapců jde často o hraní her, dívky zase tráví více času na sociálních sítích.

Jsem přesvědčená o tom, že pandemie španělské chřipky byla tak moc dávno a situace byla tak jiná, bez technologií a všeho distančního, že nemáme tuhle situaci absolutně s čím srovnat,

Co se bude dít po úplném návratu dětí do škol, nikdo neví. Těžko lze přirovnat aktuální pandemii s pandemií jinou. „Jsem přesvědčená o tom, že pandemie španělské chřipky byla tak moc dávno a situace byla tak jiná, bez technologií a všeho distančního, že nemáme tuhle situaci absolutně s čím srovnat,“ poznamenala Marie Salomonová. „Na jednu stranu můžeme být vděční za technologie, které nám umožňují vzdělávat dál děti alespoň nějakým způsobem a nějakým způsobem naplňovat třeba pracovní povinnosti u některých z nás, ale vůbec nevíme, jaký to bude mít dlouhodobý dopad,“ doplnila.

Situace nebyla zdaleka jednoduchá ani pro rodiče. Kromě své profese museli vykonávat i profesi učitele, kuchaře, uklízeče, vychovatele, kamaráda nebo třeba osobního trenéra. Dvě rady pro rodiče z lékárničky psycholožky Lucie Myškové zní: „Běžte do přírody a udělejte si čas pro sebe! A snižte své nároky na sebe!“ „A nebojte se říct o odbornou pomoc,“ přidává třetí radu Marie Salomonová.

Jak zaznělo na webináři, namísto krátkého sprintu už všichni „běžíme“ více než rok dlouhý maraton. „Abychom uspěli v maratonu, tak je určitě potřeba trénovat,“ řekla psycholožka s tím, že je důležité znát svoje silné a slabé stránky, které můžeme ve vhodné chvíli posilovat. Mezi další pilíře zdravého psychického stavu podle ní patří sociální kontakty, pohyb, pravidelný spánek a pravidelná zdravá strava.

Spousta lidí potřebuje pomoc a neví, jak rozlišit, jestli už na ni mají nárok, nebo kam by se měli vůbec ozvat, kdo je ten odborník, který by jim mohl pomoct.“

Není ostuda se poradit s odborníkem

Občas ale člověk dojde do fáze, kdy začíná pochybovat o tom, že situaci zvládne sám. „Spousta lidí potřebuje pomoc a neví, jak rozlišit, jestli už na ni mají nárok, nebo kam by se měli vůbec ozvat, kdo je ten odborník, který by jim mohl pomoct. V tomto případě často říkáme, že opravdu není ostuda zavolat na linku a poradit se,“ zmínila Salomonová s tím, že jedinec nemusí mít těžkou depresi, aby mohl této služby využít.

Člověk by měl podle Salomonové využít služby krizové linky či odborníka v tom případě, pokud cítí, že na danou věc či situaci už sám nestačí.  „Nebo se může jednat o nějaký stav nepohody, který mi po dobu třeba několika týdnů zasahuje do běžného života, nejsem schopná fungovat tak, jako bych potřebovala nebo jak jsem zvyklá,“ doplnila Salomonová.

Podle Myškové může vyhledat člověk pomoc už tehdy, jakmile jen pomyslí na to, jestli ji náhodou nepotřebuje. Zároveň připomněla, že lidé by neměli zapomínat ani na prevenci. To znamená zamyslet se nad tím, co mohou udělat pro to, aby se do daného stavu nedostali.

„Za mě to je určitě nějaký režim. Myslím si, že spoustě lidem se za ten rok buď dost rozpadnul, nebo si většina lidí našla nějaký jiný, aby vůbec mohla fungovat,“

Zdá se, že situace se pomalu vrací zpátky do normálu. Pro někoho se může jednat o prudký náraz. A jak se na návrat do práce či do školy připravit? „Za mě to je určitě nějaký režim. Myslím si, že spoustě lidem se za ten rok buď dost rozpadnul, nebo si většina lidí našla nějaký jiný, aby vůbec mohla fungovat,“ zmínila Salomonová. Režim se může týkat například stravování nebo vstávání.

 „Zároveň si myslím, že je potřeba odhadnout nějaké adekvátní nároky, adekvátní výkon, který jsme schopní podat, a nechtít všechno hned. Dát si nějaký přechodný čas, ve kterém máme nárok na to nejet úplně na sto procent,“ doplnila Lucie Myšková.

Celý záznam z debaty je možné shlédnou na oficiálních facebookových stránkách Meltingpotu.

Zdroj titulní fotografie: Unsplash.com