Existuje peklo? Existuje nebe? Nebo snad něco mezi tím? Jsou duchové skuteční? Opravdu vám duch posouvá v noci skříň a straší vás? Otázek je mnoho a odpovědí na ně ještě více a je jen na vás, čemu budete věřit. Proto bych vám dnes chtěl říct, jaký je můj postoj k tomuto tématu a zda se mi někdy přihodila nějaká nevysvětlitelná situace.

Nerad debatuji na téma paranormální jevy, protože se většinou s druhou osobou pohádám. Je to způsobené mou skepsí, kterou mám asi od doby, kdy jsem poprvé o tomto tématu slyšel. Já osobně jsem toho názoru, že je dobré na toto téma mít svůj vlastní názor a zároveň se k němu i vyjádřit. Obzvlášť, když vaše přítelkyně na paranormální jevy věří a už pět let se vás snaží přesvědčit. Podařilo se jí za těch pět let ve mně něco změnit?

Když jsme s přítelkyní „skočili“ do naše vztahu, jedna z prvních věcí, ke kterým jsem si musel najít cestu byly horory. Byl jsem a do dnes jsem člověk, který miluje komedie a akční filmy. Jenže má drahá polovička je velice přesvědčivý člověk, a proto jsem do mých oblíbených žánrů zařadil i právě horory. Za těch pět let jsem se do nich zamiloval. Jsem ale poměrně vybíravý, minimálně co se filmů týče. Zatímco přítelkyně miluje démony a vymítání, já jsem si oblíbil spíše filmy s psychopatickými vrahy. Horory ale nebyly to jediné, o čem se mě má přítelkyně snažila přesvědčit. Přišel čas i na paranormální jevy.

Pokaždé, co jsme spolu řešili toto téma, skončilo to menší hádkou. Mé skeptické názory se jí bohužel nepodařilo nijak rapidně změnit. Všechno se to ale otočilo v momentě, kdy jsem přítelkyni na Valentýna koupil knihu Démonologové od Geralda Brittla. Chtěl jsem jí udělat radost a knihu si s ní i přečíst. Tím jsem chtěl ukázat, že má skepse není nějaká nezbouratelná zeď, ale že jen potřebuji něco silného, čemu uvěřím. Věřte mi nebo ne, ta kniha mě dokázala trochu nalomit. Ve zkratce se v knize pojednává o skutečných případech manželů Warrenových. Byli to opravdoví démonologové, kteří od roku 1952 vyřešili přes 10 000 případů. Myslím si, že mnoho z vás vidělo film Annabelle anebo film V zajetí démonů. Ano, tyto filmy jsou natočeny podle skutečných událostí. Filmy jsou ale vždy trochu přikrášleny pro lepší atmosféru atd, ale to, jak to bylo vše napsáno v knize, ve mně trochu vyvolalo nepříjemné pocity. Všem určitě tuto knihu doporučuji přečíst. Až teprve potom může člověk říct, zda na něco takového věří nebo ne.

Stalo se mi někdy něco zvláštního? Možná ano. Bylo to pár let zpátky, kdy jsem se chystal spát. Bratr v pokoji měl už dávno půlnoc a tátovo chrápání z ložnice mě utvrdilo, že jsem jediný, kdo ještě nespí. Když jsem zavřel oči, uslyšel jsem ránu v kuchyni. Nějak jsem to nebral v potaz. Táta měl v té době osmáky, a proto jsem si myslel, že něco jen shodili v kleci. Když se ale sama spustila tiskárna, která byla vypojená z elektřiny a u které ani nesvítila dioda, řekl jsem si, že už je to trochu podezřelé. Naštěstí, díky mé tehdejší skepsi mi netrvalo nějak dlouho usnout. Zatím je toto asi moje jediná nepříjemná situace, kterou si nedokážu racionálně vysvětlit.

Můj momentální postoj je poměrně složitý. Už si ale nestojím za tím, že nic neexistuje. Zároveň ale nejsem člověk, který by se hádal do krve s druhou osobou, že duchové existují. Možná mě někdy duch navštíví a přesvědčí mě na sto procent.