Co přesně dělá diplomat? A jak se můžete jedním stát? I toto ve svých odpovědích zmínil absolvent Ekonomické fakulty, Roman Plevák. Na Ministerstvu zahraničí působí od roku 1997 a v rámci své profese pracoval v Záhřebu, Bělehradě nebo Athénách. Momentálně je na diplomatické misi v Saúdské Arábii, ale to zdaleka není výčet všech destinací, ve kterých působil. Přečtěte si jeho působivý příběh v rozhovoru, který vedla Eva Molnárová.

Absolvoval jste obor Veřejná ekonomika a správa. Proč jste si vybral právě tento?

Už po škole, po výběrovém řízení na MZV ČR a po letních prázdninách, jsem v roce 1997 vyjel do Bosny a Hercegoviny, kde po tamní válce mezinárodní společenství budovalo stát na základě dohod z Daytonu. Chtěl jsem tehdy udělat „něco pro lidstvo“, mít něco „obětavého“ ve svém životopisu. To, co mělo trvat pár měsíců, trvalo nakonec přes 4 roky. Z ekonoma se stal spíš politolog. Po návratu do ČR jsem sice měl úžasné množství znalostí z praxe, ale v ČR nevyužitelné. Taky mi chyběla jakákoli teorie k tomu, co jsem poznal v praxi. A to jsem chtěl dohnat. Zajímala mě především problematika budování minimalistické sebe-udržitelné státní administrativy, vedení efektivní mezinárodní mírové operace, volební modely a vnitrostranické mechanismy, sjednocování ozbrojených složek, dopady zavádění mechanismů ústavou nepodchycených, vším prostupující principy rotace, parity a proporcionality mezi skupinami obyvatelstva, menšinami atd. Dlouho jsem uvažoval, kde najdu obor, který mi umožní se s tak komplexní teorií seznámit. Nakonec jsem vytušil, že základy najdu v doktorském programu „veřejná ekonomika a správa“. A Ostrava byla moje jasná volba i návrat do rodného kraje.

V současné době jste na diplomatické misi v Saúdské Arábii. Mohl byste popsat, co tato práce obnáší?

Moje práce zahrnuje jak přímou pomoc českým firmám při jejich zahraničně obchodních aktivitách v místě, tak také analytickou činnost a monitorování vnitro a zahraničně politického vývoje v zemích, které náš úřad pokrývá.

Zvláštní náplní práce diplomata jsou jednorázové akce, např. návštěvy nejvyšších představitelů, organizace výstav, teritoriální semináře pro české exportéry, apod.

Jak tedy může vypadat den v práci diplomata?

Poté, co se v práci ráno z tisku seznámíte s nejnovějším politicko-hospodářským vývojem v zemi, projdete pracovní emaily. Odpovíte na dotazy českých firem, týkající se třeba cel, daní, poplatků, certifikace, registrací a pravidel souvisejících s dovozem zboží, nebo pro ně zpracujete požadovanou službu, vyhledáte či prověříte místního obchodního partnera, provedete průzkum trhu a podobně, anebo vysvětlíte místní obchodní zvyklosti a investiční pobídky. Můžete publikovat nějakou informaci nebo aktualitu na internetových stránkách úřadu, českých, anglických či arabských. Pak informujete velvyslance o vývoji ve vámi sledovaných oblastech a ten rozhodne o tom, co je prioritou, a co je potřeba do kdy zpracovat a odeslat ve formě informace do ústředí do Prahy. Častá je příprava a výměna nót, které slouží jako formální prostředek pro komunikaci mezi zeměmi. Zvláštní náplní práce diplomata jsou jednorázové akce, např. návštěvy nejvyšších představitelů, organizace výstav, teritoriální semináře pro české exportéry, online školení a videokonference, volby na ambasádě pro osoby žijící v zahraničí, jednání s jinými diplomaty či zástupci mezinárodních organizací, účast na společenských akcích apod. Hodně času zabere také vnitřní agenda, seznamování se s novými předpisy, povinná vnitro ministerská školení a samostudium, třeba jazyků. Nakonec se na úřadech připravují i pravidelná hlášení, jako například monitorování všech nových opatření proti šíření nemoci COVID-19, režim a omezení pro cestování a vstup našich občanů na území daného státu.

Dítě, které by náhodou nemělo vlastní počítač (což je v tak bohaté zemi velmi nepravděpodobné) dostane vlastní nový počítač od charitativního spolku či sponzora (nějaké to sponzorství či příspěvek na dobrou věc je zde mezi lidmi věcí cti).

Jaká opatření jsou aktuálně zavedená v Saúdské Arábii v souvislosti v pandemií?

Království Saúdské Arábie je v současné době oficiálně uzavřeno. Výjimku mají v zemi registrovaní zahraniční zaměstnanci a občané, kteří se vrací s PCR testy ne staršími 72 hodin. Karanténa trvá 7 dní, a pokud podstoupíte další PCR test po příletu, jste v karanténě jen 2 dny. Země má poměrně malé počty nakažených. Na konci února 2021 hlásí 340 nově nakažených za den, přitom v zemi žije bezmála 35 mil obyvatel. Na jednotkách intenzivní péče v KSA je připraveno 13.000 lůžek. Část populace již prošla bezplatnou vakcinací (Pfizer-BioNTech). Dá se říct, že všechny společenské prostory v zemi (posilovny, kavárny, školy) jsou do odvolání uzavřeny. Platí povinné nošení masky na veřejných prostranstvích, měření teploty u vchodu na veřejná místa či před obchody, zákaz shromažďování více než 20 lidí atd. Nošení roušky na veřejnosti je povinné pod pokutou 1000 SAR, cca 6.000Kč, ale respirátory zde ještě povinné nejsou.

Vás ale jistě bude zajímat vzdělávání během pandemie. Výuka na zdejších státních školách probíhá formou jednotné a skutečně kvalitní saudské vzdělávací online platformy. Online výuka v porovnání s prezenční formou studia není nikterak krácená. Datové služby v zemi jsou na špičkové úrovni. Výpadky 4G či 5G sítě nehrozí. To, že by se žák neúčastnil výuky, nedostal úkoly, nevěděl, co má dělat, zde nepřipadá v úvahu. Výpadky v kvalitním vzdělání (tak jako třeba v Evropě) zde tedy nehrozí. Dítě, které by náhodou nemělo vlastní počítač (což je v tak bohaté zemi velmi nepravděpodobné) dostane vlastní nový počítač od charitativního spolku či sponzora (nějaké to sponzorství či příspěvek na dobrou věc je zde mezi lidmi věcí cti).

Práci diplomata jste vykonával na více místech. Jak byste práci porovnal v různých zemích? Liší se podle dané kultury?

Tak to není snadné vysvětlit. Ano i ne. Kulturně se možná lidé liší, ale diplomacie zůstává ve své podstatě stejná.

Lidé na celém světě sice řeší stejné problémy, ale v důsledku klimatu a v místě dostupných prostředků, k jejich řešení musí přistupovat jinak, a to si pak se sebou životem nesou. Záleží jen na tom, na kolik jsou otevření, zda se chtějí vzdělávat, zda dokážou srovnávat, pochopit něco nového a jiného, co je samotné může obohatit, nebo jestli mají z toho cizího strach, cizí řeči nerozumí a ostatním se proto ve své malosti snaží vnutit „jen to své“. Také platí, že v žádné skupině nejsou všichni lidé stejní. Určitě najdete někoho, kdo se něčím liší nebo toho, kdo má v danou chvíli zrovna jiné priority. A taky na celém světě platí, že každý chce, aby se jeho děti měly jednou lépe než on. A o migraci – tedy hlasování nohama – jste se už určitě v ekonomické teorii učili. Práce diplomata na celém světě je však podle mě víceméně stejná.

Pokud se někdo chce stát diplomatem, co všechno pro to musí udělat?

Musím přiznat, že to asi není lehké. Podle mých informací je zájem obrovský a tipuji, že MZV přijímá každoročně jen cca 10 mladých vysokoškoláků (počet kolísá) ke studiu na tzv. Diplomatické akademii MZV. Dobrým začátkem může být i studentská stáž, nejlépe na MZV či ambasádě (naší či cizí). Jinou cestou je pak přestup během vaší profesní dráhy, kdy MZV potřebuje úzce profilovaného specialistu a vy nějakou souhrou okolností zrovna odpovídáte a uspějete proto ve výběrovém řízení oproti jiným uchazečům.

Těm, kteří mají zájem o diplomacii nebo podporu zahraničního obchodu doporučuji sledovat internetové stránky MZV, Sekce zahraničního obchodu MPO ČR či agentury CzechTrade. Vyjet do zahraničí se však dá i z ministerstev obrany, vnitra na pozice přidělenců či z Ministerstva zemědělství, jako jeden z deseti tzv. zemědělských diplomatů, což je v podstatě ekonomická rada pro obchod se zemědělskými komoditami, technologiemi a potravinami. Do diplomacie se dá vstoupit i přes Českou rozvojovou agenturu, Česká centra, či Ústav mezinárodních vztahů MZV. Úplně samostatnou kategorií je pak práce pro mezinárodní organizace, jako jsou EU, NATO, OBSE či OSN, tam už stojíte nejen proti uchazečům z ČR, ale i jiných zemí.

Co se týče osobnostního profilu diplomata, určitě by měl být nekonfliktní, umět se vžít do druhých, pochopit jejich chování a komunikovat s kýmkoli. Správný diplomat – ve smyslu teorie – není tím, kdo by prezentoval pozice své, měl by jen nejlepší formou předávat oficiální pozice toho, koho zastupuje – svůj stát. Jakkoli složité mohou tyto pozice pro druhou stranu být. A je pak na schopnostech diplomata, jak druhou stranu o těchto pozicích přesvědčí. Určitě je potřeba, aby jako každý jiný státní úředník byl i diplomat pečlivý a dokázal dobře reprezentovat.

Z mého pohledu je diplomacie práce pěkná (spíše byrokratická a analytická) a všem ji rád doporučuji. Na druhou stranu bych však neměl opomenout zmínit, že život diplomata může být pro někoho velmi náročný. Tím myslím především časté stěhování, které má dopady na manželství a na vývoj vašich dětí. Čeká vás odloučení od kamarádů, rodičů a vašeho přirozeného prostředí. A naše ambasády nejsou jen ve Washingtonu či Paříži. Většina je v zemích, kde se žije výrazně hůř nežli v ČR, v zemích, které jsou rozvojové, prošly válkou apod. Do důchodu vás tak čeká šest až osm šestiletých cyklů (vždy dva roky doma a čtyři v zahraničí). I to je všechno potřeba zvážit, pokud skutečně uvažujete o této práci. Navíc i v této práci platí epitaf z náhrobku hrabyňského rodáka prof. Engliše „Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej“, i když v trochu jiném kontextu – diplomacie se totiž nedělá pro peníze, ale jako služba vlasti. Diplomacie je součást státní služby a jako taková také vyžaduje složení úřednické zkoušky.

Roman Plevák se narodil 21.3.1972 v Opavě. Na Ekonomické fakultě VŠB-TUO získal nejprve titul bakalář ekonomie (1994) později inženýr národohospodářství (1997) a nakonec i doktorský titul v oboru veřejná ekonomika a správa (2010).  V roce 1997 nastoupil na MZV ČR. Do r. 2001 působil v mezinárodní správě v Bosně a Hercegovině, která v zemi vytvářela státní instituce na základě mírové úmluvy z Daytonu, a v letech 2005-6 s NATO v Kosovu, jako zástupce politického poradce velitele mnohonárodnostních sil KFOR. V rámci MZV působil také na velvyslanectvích v Záhřebu, Bělehradě a v Athénách. V letech 2008 až 2009 v New Yorku během českého předsednictví v EU koordinoval společné pozice EU-27 a zastupoval EU na jednáních a ve výborech OSN. Mimo jiné za EU vyjednal text ministerské deklarace ECOSOC ke světovému zdraví, která byla v roce 2009 přijata na zasedání v Ženevě. V letech 2016-20 pracoval na Odboru zahraničně ekonomických politik MPO ČR, kde měl na starost rozvoj ekonomické spolupráce se zeměmi Balkánského poloostrova. Byl členem ministerských a vládních komisí, dojednával texty bilaterálních dohod o hospodářské spolupráci, dohlížel na volby nejen v zahraničí, ale i v ČR – jako člen volebních komisí. Od roku 2020 pracuje na velvyslanectví v Rijádu v pozici diplomata pro Omán.

Pokud vás práce diplomata zaujala, prohlédněte si odkazy, které pro vás pan Plevák nachystal: