Jedenáctý International Week nás provázel celý týden a během něj nabídl mnoho zajímavých prezentací od specialistů v oboru či erudovaných lidí „od fochu“. Letošní ročník byl odlišný od toho předchozího, jelikož do tradičního setkání na půdě fakulty letos bohužel zasáhla vyšší moc, v důsledku čehož International Week proběhl online na platformě Microsoft Teams. Páteční sekce měla na programu rozmanitá a velmi aktuální témata. Hned prvním přednášejícím byl Inst. Dr. Mehmet Emin Baynazoğlu z turecké Trakya University, specialista na business management a management cestovního ruchu a hotelnictví. Posluchače uvedl do problematiky světové pandemie onemocnění Covid–19 a jeho vliv a důsledky na služby v cestovním ruchu. Přednáška nesla název Effects of Covid-19 on Tourism Investments in the World.  

Celosvětová pandemie se v důsledku globalizace roznesla z města Wu-chan v Číně téměř do celého světa. Byla zavedena přísná restriktivní opatření, ke kterým kromě povinnosti nosit roušky přibyla i celostátní karanténa. Zákazy cestování a pořádání kulturních i jiných akcí vedly k tzv. domino efektu, kdy v důsledku opatření byly prázdné hotely, restaurace.  Pandemie měla vliv, také na transport (od taxi služeb, přes pozemní dopravu až po leteckou). Dr. Baynazoğlu rovněž zmiňoval novinový článek, ve kterém se hovořilo o fatálním dopadu pandemie na výletní lodě, které byly schopny pojmout pět až šest tisíc pasažéru. Musely být rozebrány a recyklovány. Podle současných ekonomických prognóz by se lokální pracovních trh měl vzpamatovávat rychleji než ten globální. Světová organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organization – UNWTO) uvedla v dubnu kampaň, která nesla motto: Stay home today, travel tommorow, do které se zapojilo mnoho zemí světa. Celá kampaň měla vést k uvědomění a solidaritě všech cestovatelů.

 V Evropě mezi nejvíce zasažené země patří, zejména Itálie a Španělsko. V souvislosti s celosvětovým šířením COVIDU- 19 italská ekonomika přišla o 2,8 milionů pracovních míst v turismu. V Evropě ze stejného důvodu může přijít o svou práci až 29 milionů lidí. Celkově by absence turistů mohla způsobit dle Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC – The World Travel & Tourism Council) Itálii ztrátu ve výši 36,7 miliard eur. Itálie také implementovala vládní balíčky na pomoc turismu, například plně převzala vlastnictví letecké společnosti Alitalia. Ve Spojeném království se částečně znárodnila třeba železnice, také další evropské státy přešly na částečné znárodňování firem, zasažených pandemií.
Obsazenost hotelů ve Francii klesla z 65,3 % (k 26. únoru) na 3,3 % (k 17. březnu), následně se 30. března zavřely bary a restaurace v téměř všech členských státech Evropské unie, výjimkou bylo Švédsko. Zajímavostí je, že některé hotely nebo Airbnb pronajímatelé nabídly zdarma své prostory pro lékaře a zdravotníky, aby snížili šanci šíření nákazy mezi rodinnými příslušníky. Některé hotely se dokonce proměnily v provizorní „nemocnice“.  V mnoha zemích, včetně Česka, byl zaveden tzv. kurzarbeit, tedy dohoda mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem o zkrácení pracovní doby; firma se zaváže, že nikoho nepropustí a ušlý příjem půjde na vrub státu. Stejně tak jako v Česku i v jiných státech připravila vláda balíčky na podporu podnikatelů. Schválili moratoria či odklady platby povinných odvodů. Evropská unie se také zapojila do finanční podpory. Schválila finanční injekce do různých odvětví průmyslů, dále částečně financuje vývoj vakcíny proti COVID-19 a zřizování humanitních leteckých mostů.

Jak pandemie postihla Česko není asi třeba vysvětlovat, ale pár čísel jen pro představu zmíníme. Česko se řadí spolu se Španělskem, Itálii či Francií mezi 10 zemí Evropské unie s významným pasivním cestovním ruchem (tzn. výjezd tuzemských turistů do zahraničí). Počet domácích lázeňských pobytů spadl o 66,7 %, počet zahraničních hostů zaznamenal markantnější propad o celkových 96,2 %. Během uplynulých 30 let se Česká republika zařadila mezi hlavní turistické destinace v Evropě, v roce 2018 se počet návštěvníků vyšplhal na 10,6 milionů, což je vlastně téměř shodné s počtem obyvatel. Ve výsledku je turismus a pohostinství významným zdrojem příjmů naší republiky, v roce 2018 byl příjem z turismu 162 miliard korun.

Kdy tahle noční můra skončí bohužel nevíme. Situace začíná být opět nejistá, a proto je potřeba, abychom byli ohleduplní a opatrní. Budeme doufat, že se situace co nejdříve zlepší a příští International Week už proběhne opět normálně na půdě fakulty.

Zdroj úvodní fotografie: Euractiv.cz