Po inscenacích Velký sešit a Kdo je tady ředitel zažilo poslední lednový pátek Divadlo Petra Bezruče třetí premiéru této sezóny, tentokrát tradiční českou hru Maryša. Pod režijním vedením umělecké šéfky divadla Janky Ryšánek Schmiedtové září v titulní roli Pavla Gajdošíková.

Nejklasičtějšího díla českého dramatu Maryši Aloise a Viléma Mrštíkových se ujala dramaturgyně Kateřina Menclerová a režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová. Tvůrčí duo se rozhodlo zachovat původní jazyk hry, zeštíhlili však počet vystupujících postav. Vedle Maryši se tak na scéně objevuje pouze její otec Lízal (Norbert Lichý), matka Lízalka (Markéta Haroková), vdovec a Maryšin manžel Vávra (Dušan Urban), její milý Francek (Vojtěch Říha), jeho matka Horačka (Marcela Čapková), Maryšina teta Strouhalka (Kateřina Krejčí), babička (Marie Viková j. h.), hospodská (Markéta Matulová) a Rozára (Magdaléna Tkačíková).

K bezprostřednímu procítění tragického Maryšina příběhu pomáhá výprava Lucie Labajové, která hlediště rozdělila na dvě protilehlé tribuny. Především těm z návštěvníků, kteří najdou odvahu usednout do přední řady, se naskýtá šance doslova prožít příběh spolu s hlavními postavami. Zvuk houslí a cimbálu, který zaznívá v hudbě Ivana Achera, pak celému příběhu dodává strhující tempo a zároveň prohlubuje surové emoce, jimiž je celý děj naplněn.

Obraz Marie s malým Ježíšem, který visí v centru pozornosti a na začátku inscenace je jako první osvícen, symbolizuje víru jako jednu z hlavních hybných sil tehdejší doby. Právě kvůli víře se Maryša odmítá vzepřít rodičům. Onen vnitřní souboj poslušnosti vůči rodičům s odporem k vdovci, který utrápil svou ženu, je hlavním dějem první poloviny.

V druhé půlce představení náladu v sále výrazně ovlivní změna kostýmů, kdy béžovou a hnědou barvu nahradí odstíny černé a šedé. Přichází také transformace postav, z energické a odhodlané Maryši máme emocionálně vyčerpanou manželku. Ze sebevědomého sedláka zlomeného otce…

Kromě silného příběhu a skvělého zpracování hru táhnou silné herecké výkony. Potvrdila se slova režisérky Janky Ryšánek Schmiedtové, která před premiérou řekla: „Důležitým bodem mého rozhodování bylo i to, že jsem v hereckém souboru Bezručů našla ideální představitele pro jednotlivé postavy, a to nejen u titulní role – i když Pavla Gajdošíková je pro mě v tomto ohledu zjevením, ona chápe Maryšu snad i více než já, a to mě pudí k práci.“ To, že Pavla Gajdošíková je velkou osobností současné ostravské divadelní scény, to je dlouhodobě jasné, ale výkon v roli Maryši snese ta nejpřísnější kritéria. Transformace z dítěte v ženu, která otráví svého manžela, je v podání Gajdošíkové uvěřitelná a naprosto přirozená. Menclerovou vyzdvižená Maryšina věta „Nešťastná su, ale špatná nebudu.“ je vrcholem celé inscenace.

Velký výkon předvedl Norbert Lichý v roli Lízala. V nejdříve sebevědomém a silném otci dbajícím na zásady se na konci první půle pohne svědomí a naznačí změnu, která přijde v druhé půli. Tam je z Lízala zlomený a smutný muž, který dokonce navrhne své dceři, aby od manžela odešla.

Mírná změna oproti originální předloze je vidět na roli Vávry. V podání Dušana Urbana se nejedná o starého vdovce, ale o silného mlynáře. Do popředí pak vystupuje touha po penězích. Velmi silný moment proběhne na úplném konci hry, kdy Vávra prosí Maryšu o alespoň trošku lásky, ta však nezaváhá a manžela otráví. Vávrova soka Francka ztvárňuje Vojtěch Říha, který představuje další element mládí ve hře. Z kluka se však kvůli zklamání stává muž, který je pro lásku ochotný i zemřít.

Element mládí do hry přidává i služka Rozára ztvárněná Magdalénou Tkačíkovou, která do Bezručova souboru přišla před touto sezónou. Rozára je v bezručovském pojetí více Maryšinou kamarádkou než služkou.

Nová Maryša přináší ještě jednu rovinu. Pro Marii Vikovou je to už potřetí, kdy se v tomto dílu objevuje. V průběhu let si vyzkoušela roli Maryši i její matky Lízalky. Tentokrát emeritní členka Divadla Petra Bezruče ztvárňuje babičku, která je důležitou postavou, přestože má v textu jen pár slov. Dvaaosmdesátiletá Marie Viková pomocí výrazu a mimiky dokázala, že v hereckém řemeslu má mladší kolegy stále co naučit.

Maryšou v podání Bezručů získala ostravská divadelní scéna inscenaci, které porozumí všechny generace. Zároveň se tato inscenace bezpochyby zařadí mezi to nejlepší, co Bezruči či jiná zdejší divadla vyprodukovala.

Fotografie: webové stránky bezruci.cz